Srpen 2014

DIY: vzpomínková obálka

15. srpna 2014 v 17:26
Dnes jsem se rozhodla si vyrobit obálku na různé lísty a účtenky, které mi budou připomínat, kde všude a kdy jsem byla s mým přítelem. Měla jsem tyhle lístky rozvěšené na nástěnce u postele, ale zabíraly moc místa, a tak jsem se rozhodla vyřešit to úsporně! :D Návod zde : http://www.chytrazena.cz/vyrob-si-sama-jak-vyrobit-obalku-21431.html
pozn. moc se mi nepovedly, protože jsem to nedělala podle rysky, ale vaše budou vypadat určitě skvěle:D


Chtěla jsem si už dnes koupit diář do školy, tak jsem vyrazila do místního mini papírnictví a tam mi cvrkl do nosu tenhle krásný, tak jsem ho čapla, potom jsem si ještě skočila pro novou Joy (doporučuji!) a letěla jsem domů. Doma jsem ovšem zjistila, že diář, který jsem si koupila není školní, ale na rok 2015. To znamená, že ho můžu používat až od 1. ledna dalšího roku. Jsem prostě splašený trdlo co si nic pořádně nepřečte a neprohlídne, no.

Joy jsem měla minulý rok předplacenou a kolikrát mi ani nepřišla. Když jsem jim napsala email, nakonec mi ji poslali, ale otravovalo mě to. Dodnes samozřejmě nevím, jestli to je chyba pošty nebo Joy, ale spíš bych to viděla na tu poštu. Tak jsem se rozhodla že si budu Joy kupovat sama, aspoň se po ránu projdu a tak. Na titulce je úžasná Cameron Diaz, kterou miluju a je tam článek o jejím novém filmu, který je zrovna v kinech, takže jsem si jí prostě musela jít koupit. Navíc Joy zlevnili na pouhých 40Kč, což je super, protože předtím byla za 60Kč a jelikož je to kvalitní časopis, těch 40Kč za něj klidně měsíčně dám. :)

Jak se věci mění rychlostí světla

14. srpna 2014 v 22:24 | Jahůdka
Všem vám hrozně děkuju za podporu v minulém článku. Nečekala jsem, že to bude mít takový ohlas (mám blog první den). Donutilo mě to zamyslet se. Dneska jsem četla článek holky, která psala o tom, jak jí někdo znásilnil a říkám si, že může být ještě hůř.. a proto jsem se dneska sebrala a napsala jsem své mámě. Strhla se dlouhá a srdceryvná konverzace jak se máme rádi atd.. brečela jsem štěstím, ale nejsem si jistá zda-li tohle vydrží. Znám totiž mojí náladovou maminu. Ale hrozně bych si přála, aby to vyšlo. Mamka se chce stěhovat, nechce mi říct zatím kam, ale počítám s tím, že až to budeme řešit, že se pohádáme, já se totiž stěhovat nechci a nedokážu si to ani představit. Je to všechno hrozně složitý a ani nevím jestli vás to zajímá (.,?)

Dnešek byl o nervy. Proběhla malá hádka s panem Božským (budu tak nazývat svého přítele, jako v Sexu ve městě:D) kvůli jeho novému Playstationu 4 za 12 tisíc. Přijel z práce, čekala jsem na něj doma. Celé dopoledne jsem se těšila, až přijede. Byla jsem doma jen sama se psem a dost jsem se bála, jsem takovej strašpytel. Slyším nějakej zvuk a už si ho přirovnávám k nějakýmu démonovi, kterej mě bude tahat v noci za nohu z postele. :D Teď si z toho dělám prdel, ale ráno budu zase posraná strachy sama doma. No a když přijel, chtěla jsem se pomazlit a pustit si nějakej film a on si místo toho zapnul hru. Začala jsem brečet a tak znáte to :D hádka, usmiřování, další hádka, protože jsme to předtím všechno nevyřešili, usmiřování.. Vtipnej den to byl. Mám na vás holky otázku - hraje váš přítel hry? Jakou dobu mu to tolerujete? Jsem z toho rozpačitá. Ale řekla jsem si, že když bude hrát, já se alespoň budu věnovat blogu. :-) S láskou Vaše Jahůdka

23 důvodů proč nemám ráda svojí mámu

14. srpna 2014 v 14:37 | Jahůdka




Pro ujasnění: Svojí mamku ráda mám, ale spíš ona mě ne. Udělala jsem hodně věcí pro to, aby to bylo mezi náma v pohodě, ale je jí to málo. Přeju si aby si tenhle článek přečetla, ale zároveň je to taková moje malá soukromá zpověď a nechci aby o ní věděl někdo známý.

Mimochodem, to co píšu jsou dlouhodobé problémy třeba už od dětsví, ne nynější. Teď už mi je 17 let a tolik toho od mámy nepotřebuju.

Mám skvělého přítele, který mi ve všem pomáhá a kdybych ho neměla, nejspíš bych tady už nebyla, protože mi příjde že nemám pro co žít - žádné kamarádky, žádná rodina.. Jediným mým pokladem je moje malá sestřička, kterou budu navždycky milovat a on.







Best friend

14. srpna 2014 v 11:58 | Jahůdka

Prázdniny utíkají neskutečnou rychlostí. Musím se přiznat, že já si je neužila skoro vůbec. Budu mít na co vzpomínat, ale tyto prázdniny nebyly takové, na které jsem zvyklá. Chyběla mi má nejlepší kamarádka. Teď už žádnou nemám a nejsem si jistá ještě někdy najdu osobu, která mi bude blízko jako ona.

Je hrozně těžké najít pravou kamarádku, zvlášť v téhle době, kdy jsou lidé zvyklí zviditelňovat se lží a přetvářkou. Já už se poslední dobou spoléhám jen sama na sebe a moc nikomu nevěřím co se týče svěřování se s osobními problémy. Možná mě tahle nedůvěra někdy přejde, ale bude to chvíli trvat. Už častokrát jsem narazila a to, že mě podvedla i moje nejlepší kamarádka s kterou jsem se znala od dětsví mě dost odradilo od navazování blízkých vztahů. Člověk by si měl říct, že ne všichni jsou takoví, ale je to těžké. Pokud máte kamarádku, které se můžete svěřit s čímkoliv a má vás ráda takovou jaká jste i s vašimi chybami a nedostatky, važte si jí, protože žádnou takovou kamarádku už později najít nemusíte. Je mi 17 let a místo abych se svojí kámoškou chodila na kafe a na nákupy, musím se utápět v minulosti, ani nevíte jak těžké to je. Přestupuji teď do nové školy a doufám, že tam potkám někoho s kým si budu rozumět.

Užívejte si prázdnin co to jde, protože do jejich konce zbývá už jen 17 dní. S láskou Vaše Jahůdka